Milí přátelé, kteří si čtete tento blog; přiznávám, že jsem špatná bloggerka. Psaní blogu je trochu bič, dluh vůči lidem, které chcete informovat, a kteří na to možná čekají, možná by je to zajímalo, možná se bez toho zcela nakrásně obejdou. Za poslední měsíc o co víc se v mém životě událo, o to méně o tom na blogu přibylo; jistá úměra mezi děním v realitě reálné a virtuální je mi známá už delší dobu. Neschopna o tom podat souvislých zpráv, rozhodla jsem se pro jakousi fotokoláž s popisky článků, které se napsaly jen v mé hlavě.

Děkuji tímto všem, kteří můj blog četli, protože se mi zdá, že už je uzavřen. Přece jen je mi milejší psát maily a dopisy a reflektovat události a myšlenky v nich, i když to zabírá spoustu času - ale zase je to osobní a to mě prostě táhne víc. Vyjadřuji nicméně obdiv všem bloggerům, na jejichž stránky občas zavítám a nachytám inspiraci - zvlášť brněnské intelektuální sekci Láďa, Lenka a Žblebt.

Těším se na vás napříště tváří v tvář.
V.